SME
Nedeľa, 3. júl, 2022 | Meniny má Miloslav

Svobodu ohrožuje lhostejnost

Česká společnost propadla po 30 letech syndromu promarněné šance.

(Zdroj: TASR)
SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu

Texty 30. výročia Nežnej revolúcie prináša denník SME v spolupráci s českými Hospodářskými novinami a iHned.cz.

Je to paradox. Oslav 17. listopadu, který je jediným spontánně připomínaným státním svátkem, se na veřejnosti nezúčastní nejvyšší ústavní činitel České republiky. Prezident Miloš Zeman avizoval, že doma v Lánech zavzpomíná, zapálí svíčku, leč žádný projev k 30. výročí pádu komunistického režimu nepronese.

Podobně jako v minulých třech letech. Demokraticky zvolená hlava státu nejeví o svátek svobody a demokracie valný zájem, spíše to vypadá, jako by ji obtěžoval. A protože prezident, zvlášť přímo zvolený, ztělesňuje dominantní hodnotové nastavení země, je to varující.

Lhostejný postoj Miloše Zemana nám symbolicky ukazuje, v jaké situaci jsme: vzpomínky na dobu nesvobody většinově blednou, hodnoty roku 1989 řídnou. Jako by se z nich stávalo otravné klišé.

Na jednu stranu tak zítra uvidíme pražskou Letenskou pláň naplněnou desítkami, možná stovkami tisíc lidí, kteří si uvědomují důležitost demokratických institucí, jsou citliví na projevy zneužívání moci a vyjadřují obavy o budoucnost demokracie. Na druhé straně jsou tu miliony voličů prezidenta Miloše Zemana a jemu nakloněných stran, kteří to vidí jinak a svátek svobody a demokracie neberou tak úplně za svůj. Ne že by se chtěli rovnou vrátit do socialismu, i když i takoví se najdou. Spíše dílem nemají pocit, že jim změna přinesla něco pozitivního.

SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu

A dílem soudí, že je lepší minulost nechat být a hledět jen dopředu, ať už to znamená cokoliv. V každém případě vlažný postoj velké části společnosti k výročí 17. listopadu dělá z budoucnosti Česka jeden velký otazník. A naznačuje, že svoboda nakonec může být ohrožena nečekaným nepřítelem: většinovou lhostejností.

Marasmus socialismu

Jak jsme se do téhle situace dostali? Česká společnost byla v roce 1989 zajedno v tom, co nechce. Nechtěla marasmus socialismu, ve kterém se dalo slušně přežít jen za podmínky, že člověk držel ústa a krok.

Dočítajte tento článok
s predplatným SME.sk.
Predplatné si môžete kedykoľvek zrušiť.
SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu
SkryťVypnúť reklamu

Hlavné správy zo Sme.sk

V charkovskom kryte žijú stovky ľudí. Mnohí sa nemajú kam vrátiť.

Reportáž z ukrajinského Charkova.


1. júl
Do gulagov odvliekli vyše 7-tisíc obyvateľov Slovenska.

Išlo o tisíce nevinných ľudí, ktorým na príkaz z Moskvy prišili vymyslené obvinenia.


1. júl
Onkologička Zuzana Pribulová.

Problémové sú aj u žien populárne slimky.


29. jún
Zničený dom v Lysyčansku.

Vojna na Ukrajine pokračuje.


a 4 ďalší 4 h
SkryťZatvoriť reklamu